Pěstujeme v hluboké, mírně úživné, vlhké, ale propustné půdě na slunci či v polostínu. Starší, žloutnoucí listy odstraňujeme. Květní lodyhy občas seřízneme na výšku 30 cm, aby se uprostřed léta podpořil růst nových listů. V zimě libeček nad zemí odumírá, ale na jaře znovu vyraší.
Bylinná medicína: Působí močopudně, proti nadýmání, uvolňuje hleny, zlepšuje trávení, má afrodiziakální účinky.
Kulinářské využití: Ve Francii se libeček nazývá "falešný celer". U nás české maggi. Bývá častou přísadou do mnoha pokrmů - vývarů, omáček, bujónů, dochucovadel. Jeho semena se přidávají do likérů a posilujících nápojů, do těsta na pečivo. Stonky lze blanšírovat podobně jako rebarboru nebo je jíst syrové v salátech. Stonky můžeme také kandovat a jíst je jako cukrovinky. Listy se při vaření využívají k dodání intenzivní celerové příchuti.
Zajímavosti: Libeček byl v minulosti součástí nápojů lásky. Pokud libeček vložíte do zapáchajích bot, absorbuje tak zápach nohou.
Mrazuvzdornost: mrazuvzdorný
